Takzvaný syndrom vyhoření je někdy označován i jako syndrom vyhasnutí, nebo vyprahlosti. Stále se jedná o to stejné. Jednoduše ho můžeme poznačit jako stav, kdy dojde ke ztrátě profesionálního zájmu.
Jak syndrom vyhoření vypadá?
Projevy mohou být různé. Hlavním ukazatelem je však právě ona zmíněná celková ztráta zájmu. A to o vše, co se konkrétní profese týká. Jasným ukazatel je zde také psychické vyčerpání a nulová snaha o to, že by se mělo cokoliv řešit. Nejde tedy ani tak o stav fyzický, ale naopak o stav fyzický. Přesto to nemusí znamenat, že se nemohou objevit ani projevy běžného fyzického vyčerpání.
Proč vzniká?
Důvodů je celá řada. Jedním z hlavních je to, že po počátečním nadšení se nejeví vyřízení úkolu jako nikterak blízké a tak nadšení klesá a střídá ho spíše nezájem. Také může být velkým problémem mnohdy i rutinní práce. Syndrom vyhoření se velmi často objevuje u takových pozic, kde se aktivně pracuje s lidmi, nebo kde jsou lidé spojeny s výsledným hodnocením činnosti. Příkladem mohou být restaurace, ale i internetové obchody, či řada dalších odvětví.
Jak si s ním poradit?
Ideální je prevence. Ta by měla souviset i s tím, že bude vykonávaná práce skutečně různorodá a člověk tak nespadne do neustálé rutiny. Dále je vhodnou prevencí i aktivní trávení volného času a upřednostnění těchto činností nad ty pracovní – nejenom práce je smyslem života. Stačí trochu zvolnit a přehodnotit své priority.
Pokud syndrom vyhoření vypukne takzvaně naplno, je vhodné využít pomoci odborníka. Vhodné jsou různé formy psychické pomoci, jako je například psychoterapie, transformační systemická terapie, nebo i logoterapie. Dobrou cestou k eliminaci problémů je pochopitelně i změna zaměstnání, ze kterého by bylo možné získávat smysluplnější a hmatatelnější výsledky. A to i při pohledu na měsíční výplatní pásku.