Obsah proteinů v různých druzích mas

Proteiny neboli bílkoviny by měly být základní složkou lidské potravy. Mají velmi pozitivní vliv především na stavbu svalové hmoty. Jsou tedy základem při jakémkoliv aktivním životním stylu. Kromě mnoha jiných potravin jsou obsaženy také v mase. Jaký je obsah proteinů v jednotlivých druzích? Podívejte se.

Hovězí kýta

Určitě jeden z velmi dobrých zdrojů bílkovin. Nejenom, že je hovězí maso dobrým zdrojem železa. Zaujme i tím, kolik bílkovin obsahuje. Pokud si dáte porci o velikosti čtvrt kila, tak v ní najdete téměř 70 gramů proteinů. To je hodnota velmi dobrá. A je jedno, zda se rozhodnete s kýty připravit klasický steak, zda ji budete dusit, nebo si ji dáte ve formě tatarského bifteku.

Vepřová kotleta

Ani na vepřové maso nesmíme zapomínat. I to je dobrým zdrojem kvalitních bílkovin. Příkladem jen právě vepřová kotleta. Pokud ji na svém talíři najdete, můžete být z hlediska dodržení přísunu proteinů spokojeni. Když i zde odvážíme velikost o výši 250 gramů, tak z takové porce získáte celkem 78 gramů proteinů. Tedy více, než u hovězího.

Kuřecí prsa

Jako osvědčený zdroj bílkovin je pravidelně doporučováno drůbeží maso. Mezi to zaručeně nejznámější rozhodně patří kuřecí prsa, která zaujmou i minimálním obsahem tuku. Pokud se rozhodnete připravit si porci o hmotnosti 250 gramů tohoto masa, můžete se těšit i na pořádný příjem proteinů. Do těla jich totiž dostanete přesně 72 gramů. I to je celkem dost.

Krůtí prsa

U drůbeže ještě musíme zůstat. Konkrétně potom u krůty, jelikož ani ta není nijak špatná. Právě naopak. Musíme říci, že z hlediska obsahu proteinů, ale i minimální tučnosti jsou ideální volbou krůtí prsa. Jak jsou na tom s obsahem bílkovin? Úplně stejně, jako je tomu u masa kuřecího. Je tedy jedno, jaké z nich si dáte. Příjem bude stejný. A to přesně 72 gramů na každých 250 gramů tohoto druhu masa.

Vitamíny v ovoci

Co by mělo být základem každého zdravého jídelníčku? Je to samozřejmě ovoce. Proč? Jelikož obsahuje mnoho vitamínů. Ne každý druh je na tom stejně. Společně se proto podíváme na vitamíny v ovoci z toho pohledu, které můžeme zařadit mezi to takzvaně nejzdravější.

Jahody

Určitě ideální volba. Problémem jahod je to, že jejich sezona je celkem krátká. Během léta však není problém pořídit ty dovozové. Také je možné toto ovoce i zmrazit a tak ho využít i v zimě. Lákadlem je hlavně široká škála vitamínů, kde nechybí C, A, B, nebo i vitamín E. Dále nelze opomenout ani minerály, jako je draslík, zinek a další.

Jablka

Oblíbené ovoce. Hlavně proto, že jde také o typicky českou plodinu, kterou lze pořídit v různých variantách, a v sezóně za celkem příznivé ceny. Navíc lze jablka celkem jednoduše uskladnit, díky čemuž skutečně vydrží i několik měsíců. Díky tomu lze mít téměř každodenní přísun důležitého antioxidantu, kterým je vitamin C. Dále obsahují i prospěšnou látku zvanou pektin.

Hroznové víno

Díky možnosti dovozu není problém jeho pořízení kdykoliv v průběhu roku. A to v celkem dobré kvalitě, které se projevuje jak vzhledem, tak i chutí. Pořídit je možné jak klasické bílé, tak i červené. My více doporučujeme první variantu. Mezi klíčové vitamíny v ovoci tohoto druhu patří nejenom vyhledávaný vitamin C, ale je to také draslík, který zde má celkem vysoký podíl.

Meruňky

Jdeme opět na typické české ovoce. Pokud se ho hned nerozhodnete vypálit kvůli přípravě alkoholického nápoje, budete si moci užít nejenom jeho chuť, ale budete moci prospět i svému tělu. Je to hned trojice vitamínů, které meruňka obsahuje. Jsou to vitamíny A, B, C.

Ostružiny

Velmi specifické ovoce, kterému byste se však neměli vyhýbat. A to z důvodu, že vás zaručeně nadchnou svou chutí. Též vás nadchnou svým obsahem, kterým tělu skutečně prospějete. Sice jde o malé bobule, ale mohou nabídnout vitamíny C, B a také K.

Metabolický syndrom

Pod tímto pojmem se skrývá odborný lékařský termín, za kterým je schována celá řada různých rizik. A to jak nemocí, tak například i faktorů, které je mohou způsobovat. Pojem metabolický syndrom se používá pro označení osoby, která může trpět zdravotními problémy.

Jasně daná definice

Aby mohlo být přesně stanoveno a definováno, co metabolický syndrom je a co není, používají se diagnostické standardy, a to podle definice NCEP ATP III, nebo podle definice IDF. Podle obou se následně hodnotí jednotlivé výsledky testů a dané hodnoty jsou porovnávány s tabulkou. Pokud dojde k překročení tabulkových hodnot, logicky to ukazuje právě na metabolický syndrom.

Jaké jsou jeho složky

S odkazem na dané definice je vhodné podívat se i na to, jaké jsou jednotlivé složky metabolického syndromu. Je jich hned několik. Tou základní je rozhodně obezita. K té se dále přidává také vysoký krevní tlak. Jednou ze složek je také diabetes. Konkrétně potom ten druhého typu. Dále jsou složkou metabolického syndromu i dvě další látky. První je triacylglycerol a druhou látkou je takzvaný HDL cholesterol. Všechny tyto složky jsou následně při diagnostice pozorovány a zjišťovány. Podle výsledků a hodnot je nebo není pacient zařazen mezi ty, kteří metabolický syndrom mají.

Prevence je možná

Jde o jeden ze zdravotních problémů, který lze eliminovat primárně vhodnou prevencí. Nejedná se přitom o nic složitého. Už podle jednotlivých složek lze celkem snadno odvodit, co by mělo být naprostým základem. Je to zdravý životní styl. Ten by měl souviset nejenom se zdravou a vyváženou stravou, ze které budou eliminovány různé pochutiny, nebo tučné a smažené potraviny. Základem je také fyzická aktivita, která podpoří hubnutí. Tím lze výrazně eliminovat rizikové hodnoty a tak eliminovat i vznik možných zdravotních komplikací, se kterými je metabolický syndrom velmi často přímo spojován.

Syndrom vyhoření

Takzvaný syndrom vyhoření je někdy označován i jako syndrom vyhasnutí, nebo vyprahlosti. Stále se jedná o to stejné. Jednoduše ho můžeme poznačit jako stav, kdy dojde ke ztrátě profesionálního zájmu.

Jak syndrom vyhoření vypadá?

Projevy mohou být různé. Hlavním ukazatelem je však právě ona zmíněná celková ztráta zájmu. A to o vše, co se konkrétní profese týká. Jasným ukazatel je zde také psychické vyčerpání a nulová snaha o to, že by se mělo cokoliv řešit. Nejde tedy ani tak o stav fyzický, ale naopak o stav fyzický. Přesto to nemusí znamenat, že se nemohou objevit ani projevy běžného fyzického vyčerpání.

Proč vzniká?

Důvodů je celá řada. Jedním z hlavních je to, že po počátečním nadšení se nejeví vyřízení úkolu jako nikterak blízké a tak nadšení klesá a střídá ho spíše nezájem. Také může být velkým problémem mnohdy i rutinní práce. Syndrom vyhoření se velmi často objevuje u takových pozic, kde se aktivně pracuje s lidmi, nebo kde jsou lidé spojeny s výsledným hodnocením činnosti. Příkladem mohou být restaurace, ale i internetové obchody, či řada dalších odvětví.

Jak si s ním poradit?

Ideální je prevence. Ta by měla souviset i s tím, že bude vykonávaná práce skutečně různorodá a člověk tak nespadne do neustálé rutiny. Dále je vhodnou prevencí i aktivní trávení volného času a upřednostnění těchto činností nad ty pracovní – nejenom práce je smyslem života. Stačí trochu zvolnit a přehodnotit své priority.
Pokud syndrom vyhoření vypukne takzvaně naplno, je vhodné využít pomoci odborníka. Vhodné jsou různé formy psychické pomoci, jako je například psychoterapie, transformační systemická terapie, nebo i logoterapie. Dobrou cestou k eliminaci problémů je pochopitelně i změna zaměstnání, ze kterého by bylo možné získávat smysluplnější a hmatatelnější výsledky. A to i při pohledu na měsíční výplatní pásku.